Pedagogika nejistoty
Jedním z principů učení by jistě měla být schopnost kriticky myslet a dokázat se vyrovnat s pocitem nejistoty, kterým se pro studenty otevírají nové možnosti myšlení a bádání. [1]
Jedna z definic pedagogiky nejistoty tvrdí, že je to získávání znalostí způsobující kognitivní konflikt, kdy student přehodnocuje své dosavadní vědomosti na základě nově získávaných informací.[2]
David White tvrdí, že je nezbytné ponechávat studenty v určité míře nejistoty, vést je neustále k tomu, aby nevěřili všemu, co se od svého učitele dozvědí, všem materiálům, které jim poskytne.[3] Opírá svá tvrzení o výzkum Gassera a spol, který na základě zjištění upozorňuje na vzrůstající nejistotu studentů při vyhledávání informací na internetových stránkách, kde jsou podle jejich tvrzení přehlceni informacemi. Jsou tedy nuceni vybírat zdroje dle vlastního výzkumu, ověřovat jejich pravdivost a neustále se snažit podpírat svá tvrzení a zjištění ověřenými zdroji.
Hauman Harouni se pokusil se svými studenty pracovat formou pedagogiky nejistoty takovým způsobem, kdy svým posluchačům zadal úkol kriticky reflektovat článek na Wikipedii a argumentovat v závislosti na jeho zdroje, najít chybu a opravit ji. To je podle něj skutečný účel činnosti pracující na vytváření kritického myšlení, neboli vytváření dalších otázek vedoucí k novému poznávání.[4]
Pedagogika nejistoty je nezbytným nástrojem výuky, jak studenty posouvat neustále kupředu tak, aby “neuvízli” v současném stádiu přejímání informací a dokázali změnit způsob, jak nahlížejí na informace a svět celkově novým způsobem. Taková změna, i když nezbytná pro pokroky v učení, může být pro některé studenty obtížná, z mnoha důvodů, mimo jiné také proto, že student opouští svá dřívější pohodlná stanoviska a mění je za nová a nejistá. To může vyvolávat různé překážky a některé studenty odradit od pokračování ve studiu. Je tedy důležité vytvářet pro tyto nejisté studenty podporující prostředí a pomoci jim se posunout přes překážky vyplývající z nejistoty.[5]
Jestliže se studenti naučí překonávat překážky a nejistoty v procesu učení, bude jejich adaptace na nová prostředí vznikající s technologickými pokroky a inovativními způsoby výuky snadnější a efektivnější.
[1] LAMBRECHTS, Wim a James HINDSON. Research and Innovation in Education for Sustainable Development [online]. Leden 2016. Environment and School Initiatives, Vídeň. ISBN: 978–3–902959–08–9. Dostupné z: https://rltauritz.files.wordpress.com/2019/02/tauritz-2016-a-pedagogy-for-uncertain-times.pdf
[2] What is Troublesome Knowledge. IGI Global. [online] 2021. [cit. 2021–05–13]. Dostupné z: What is Troublesome Knowledge | IGI Global (igi-global.com).
[3]BRDIČKA, Bořivoj. Technologie vrací pedagogiku tam, kde vždy měla být. Metodický portál RVP.cz, [online] 21.6.2012. [cit. 2021–05–13].Dostupné z: Technologie vrací pedagogiku tam, kde vždy měla být (rvp.cz)
[4] HOUMAN, Harouni. High School Research and Critical Literacy:Social Studies With and Despite Wikipedia. Harvard Educational Review, 79:3. 473–493. [online] 2009 . [cit. 2021–05–13].Dostupné z: (PDF) High School Research and Critical Literacy: Social Studies With and Despite Wikipedia | Houman Harouni — Academia.edu
[5] MAYER, Jan H.F., LAND, Ray. Overcoming Barriers to Student Understanding. Routledge 2006. ISBN10:0–415–37430–8. [online] 2006 . [cit. 2021–05–13].Dostupné z: (PDF) Overcoming Barriers to Student Understanding | Lobaton Sabrina — Academia.edu
